Římskokatolická farnost
Arciděkanství Nepomuk

ARCIDĚKANSKÝ KOSTEL SV. JAKUBA VĚTŠÍHO

Tento kostel byl původně románskou kaplí v rozměrech dnešního presbytáře, založená kolem r. 1300. Z původní kaple se zachoval malý portál na jižní straně. Zde byl kolem roku 1340 pokřtěn sv. Jan Nepomucký. Kaple byla později přestavěna rozšířena v gotickém slohu cisterciáky z kláštera na úpatí Zelené Hory. Již r. 1334 přichází první farář Bohuněk, po něm r.1363 farář Hugo. Kostel sv. Jakuba Většího je pravé "castellum" tzn. Tvrz, která stávala mezi vsí Přesanicemi a Pomukem pod Zelenou Horou. Po sloučení obou obcí v Nepomuk slouží jako farní. Za Žižkova vpádu r. 1420, kdy byl zničen cisterciácký klášter, zůstal kostel ušetřen. Během doby však utrpěl četnými požáry, v době reformace byl vnitřek kostela vyrabován Ondřejem ze Šternberku. R. 1454 pořízen oltář sv. Mikuláše a nadac í vsi Holkovice u Horažďovic u něho zřízeno kaplanství. V 18. stol. Byl farní kostel povýšen na děkanský. R. 1786 byl na rozkaz císaře Josefa II. Zrušen a právo děkanského kostela přeneseno na poutní kostel sv. Jana Nepomuckého. Kostel byl vyklizen a sloužil za skladiště. Zchátralé stavby se ujal zvláštní komitét, složený z krajského hejtmana Tomáše z Putzlacherů, děkana Zemana, patronátního komisaře Liedla aj. Kostel byl opraven, nově vybaven a r. 1860 znovu vysvěcen.

Kostel je původní trojlodní gotická stavba s polygonálním presbytářem. K němu po celé délce přiléhá sakristie s oratoří, zbudovaná v letech oprav 19.stol., též ostění hlavního vchodu a okna nad ním jsou z téže doby.

Před presbytářem stojí samostatná zvonice z r.1780. V ní visí zvon o výšce 67 cm, průměru 80 cm s nápisem "Chwaltez Pána Boha vssickni swatí geho nebo On sprawedlivy gest Pán na wssech swych a swaty we wssech skutcych swych. Leta Panie 1585".

Vnitřní zařízení kostela je pseudogotické. Obraz hlavního oltáře-sv. Jakub Větší žehná Nepomuku a Zelené Hoře, obrazy vedlejších oltářů- Nejsvětější Srdce Ježíšovo a Panny Marie Immaculaty pocházejí od Viléma Kandlera z r. 1858. V presbytáři na levé straně je mramorový pomník Ladislava ze Šternberka z r. 1866. V levé lodi památník syna obdivovatele kostela Gustava z Putzlacherů. V hlavní lodi byly r. 1957 objeveny fresky z poč. 17. stol. Kolem kostela byl do r. 1858 hřbitov. V ohradní zdi hřbitova je zasazeno 5 náhrobních kkamenů zdejších kněží a šlechty, dříve umístěných v kostelní podlaze. R. 1878 se stal kostel sv. Jakuba V. opět děkanským a r. 1929 na paměť 200letého výročí svatořečení sv. Jana Nepomuckého povýšen na arciděkanský. Generální oprava kostela naposledy uskutečněna r. 1993.

Galerie:

POUTNÍ KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO

Tento kostel stojí na místě, kde dle legendy stával rodný dům sv. Jana Nepomuckého. Na naléhání nepomuckého proděkana Kašpara Drauška, započal zelenohorský majitel František ze Šternberka se stavbou kostela. Stavba začala r. 1639, kostel byl vysvěcen r. 1660 a zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Velký požár města r. 1688 zachvátil i tento kostel. R.1688 byl znovu obnoven. O této úpravě se dovídáme z latinsky psané desky nad hlavním vchodem. Svatořečení slavného nepomuckého rodáka r. 1729 přilákalo mnoho poutníků. Pro něž kostel záhy nestačil. Proto tehdejší zelenohorský majitel Adolf Bořita z Martinic dal starý kostel zbořit. Základní kámen k novému kostelu byl položen 7. října 1734. Kostel je barokní stavbou dle plánů Dienzenhoferových a byl posvěcen r. 1738.

Renesanční portál kostela pochází z původního kostela. Nad hlavním vchodem ve výklenku stojí socha sv. Jana Křtitel, ve výklencích věží sochy-sv. Dominika (vpravo) a sv. Františka z Assisi (vlevo).

Hlavní oltář je pseudorenesanční architektura se sochou sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti z r. 1849 dle modelu Josefa Maxe, tepaná a postříbřená, dílo Ludvíka Forstnera z Prahy. Nad ní je obraz sv. Jana Křtitele (malíř Helich). Uprostřed kostela stojí oltář, který označuje místo narození sv. Jana Nepomuckého.

Další oltáře sv. Mikuláše, sv. Anežky České, Panny Marie Růžencové, Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Na stěnách jsou čtyři velké obrazy s výjevy ze života světcova (narození, zpovídání královny Žofie, mučení, shození těla z Kerlova mostu do Vltavy). Barokní kazatelna z 18. stol. Ve vnitřních výklencích kostela jsou sochy českých patronů-sv. Prokop, sv. Vojtěch (Adalbert), sv. Cyril, sv. Metoděj, sv. Václav, sv. Ludmila. Další úpravy kostela proběhly v r. 1879, 1929 a 2001.

Galerie:

Kostel sv. Petra a Pavla v Milči

Barokní kostel sv. Petra a Pavla se nachází na vyvýšeném místě nad obcí, kde nejspíš stál již ve XII. století kostelíček, či kaple sv. Barbory. Roku 1384 byl vybudován farní kostel sv. Petra a Pavla.

Roku 1764 byl přestavěn do původní podoby jako filiální kostel zasvěcený sv. Petru a Pavlovi. Po vyhoření věže (r. 1764) byl kostel opraven až roku 1909. Vybavení barokního kostela je z druhé poloviny XVIII. století

V kostele se nacházejí opravené varhany. Postavil je v roce 1765 plzeňský varhanář Leopold Rauch za 150 zlatých. Někdy v šedesátých letech minuléhom století došlo k zničení varhan. Zda k tomu byli vysláni STBáci anebo to byli poze vandalové, se dnes dá těžko zjistit. Podle místních se několik píšťal později našlo na půdách některých zdejších stavení.
Podle názoru památkářů se jedná o nástroj mimořádné uměleckořemeslné a hudebněhistorické hodnoty, který patří v rámci dochované Rauschovy varhanářské produkce mezi unikáty.